2014 ARCHPORT
info@archport.cz
kreativní přístav. creative port.




















Smuteční síň Planá
architektonická, ideová soutěž



Místo: Komenského, Planá, ČR
Projekt: 2013
Projekt řeší přestavbu stávající
smuteční síně v Plané. Pokud chceme
na úvod zhodnotit stávající objekt a
předestřít tak úkoly a cíle, kterých by
dle našeho názoru mělo být během
rekonstrukce dosaženo, zasáhne nás
nepříjemný pocit, že objekt obřadní
síně (v dnešní podobě) nereaguje
vhodně na své okolí, ale především
nectí pietního ducha obřadů, které se
v něm odehrávají.

Již samotný příchod smutečních
hostů k obřadní síni, kdy mohou být
konfrontováni s běžným provozem
síně (přijíždějícím, nebo právě
vykládaným pohřebním vozem),
nepodporuje pietní charakter místa.
Dále pokračují hosté do předsálí
smuteční síně, které ne zcela šťastně
navazuje přímo na kancelář. Mohou
tak být vystaveni ruchu z těchto
prostor. Samotná smuteční síň pak
není adekvátním prostorem pro
poslední rozloučení. Špatně
orientovaná velká okna musí být
neustále cloněna závěsy, aby obřad
nebyl rušen venkovním ruchem nebo
případným přímým slunečním
světlem. Prostor síně tak zůstává
stále potemnělým a „smutným“
prostorem bez jasného prostorového
dělení na prostor zesnulého a prostor
pro hosty. Nic na tom nemnění ani
instalovaná dekorace v čele síně.

Neopominutelným nedostatkem je
absence prostoru pro poslední
rozloučení nejbližších pozůstalých.
Ten chybí z důvodu nehospodárného
řešení provozní části objektu. Dle
našeho názoru nabízí objekt
dostatečné prostory pro všechny
požadované funkce a to i za
předpokladu, že bude odstraněna
dodatečná přístavba veřejných
toalet, o které si myslíme, že hyzdí
celkovou hmotovou koncepci
smuteční síně.

Na základě výše zmíněných neduhů
stávajícího objektu považujeme za
vhodné přesunout hlavní vstup pro
smuteční hosty blíže ke vstupu na
hřbitov. Provozní vchod přesouváme
na jihovýchodní průčelí objektu, tak
aby byl přístupný přes stávající
zpevněnou plochu a nebylo nutné
budovat nový příjezd k objektu. Aby
nebyl i v nové poloze přespříliš
pohledově exponovaný, umísťujeme
před něj clonící stěnu se stejnou
proporcí, jako má průčelí objektu.

Se změnou polohy vstupů
samozřejmě souvisí i nový přístup k
řešení vnitřních prostorů a provozů.
Základním východiskem pro správné
fungování objektu mělo být striktní
oddělení části určené smutečním
hostům a části provozní. Tak aby byl
minimálně rušen pietní duch obřadu.

Jasně čitelným hmotovým i
provozním předělem těchto dvou
částí je samotná smuteční síň, kterou
navrhujeme nově na půdoryse
rovnoramenného trojúhelníku a se
zvýšeným stropem. Navazující na
jedné straně na vstupní foyer a na
druhé straně na úpravnu zesnulých a
kancelář objektu. Součástí provozní
části jsou i sklady pohřebních
společností, technická místnost, wc s
toaletou a příruční sklad kanceláře.
Na vstupní foyer navazují toalety,
čekárna a místnost posledního
rozloučení nejbližších pozůstalých. Z
exteriéru jsou přístupné veřejné
toalety.

Průběh smutečního obřadu
Samotné rozloučení se zesnulým
začíná již příchodem k smuteční síni.
Truchlící by neměly a této cestě být
rušeni běžným provozem smuteční
síně. Plynule přicházejí k objektu a
poté co naleznou vstup do objektu
zvýrazněný výtvarně řešeným
madlem, vstoupí do horním světlem
zalitého foyer. Nejbližší příbuzní
odcházejí do čekárny a soukromé
místnosti se nerušeně rozloučit se
zesnulým.

Poté co se hosté a nejbližší příbuzní
shromáždí ve foyer, je zesnulý v
rychlosti přemístěn na pojízdném,
masivním, dřevěném podstavci z
místnosti soukromého rozloučení do
smuteční síně. Krátce poté přichází z
kanceláře smuteční řečník a otevírá
dveře do smuteční síně.

Zužující se trojúhelníkový prostor s
vysokým stropem, osvětlený hlavním
vysokým oknem a přisvětlený z boku
rozptýleným světlem ze světlíků
okamžitě upře pozornost všech na
rakev s nebožtíkem, za kterou zpoza
okna vystupuje jasná a ostrá linka
ocelového břitu. Břitem se dotváří
pietní kompozice o třech částech - ti,
kteří přicházejí, aby se rozloučili. Ten,
který odchází. A neuchopitelná sílá,
která vyčkává.

Za střídání slov řečníka a zvuku
klavíru se nerušen ruchem
venkovního světa, v prostoru který je
maximálně jednoduchý, odehraje
smuteční obřad. Po jeho skončení
otevírá řečník dvoje dveře v hlavním
průčelí kaple. Smuteční hosté
pomalu odcházejí.