2014 ARCHPORT
info@archport.cz
kreativní přístav. creative port.




















Průmyslový palác
studie



Místo: Výstaviště Holešovice,
           Praha, ČR
Projekt: 2009
Tématem  práce byla dostavba nedávno vyhořelého křídla Průmyslového paláce v Praze v Bubenči na pražském výstavišti. K vytváření konceptu (co se týče přístupu ke staré budově a obnovování výstaviště pro dnešní dobu) jsme z knihy z roku 1893 „Sto let práce“, katalogu vydaného k Jubilejní výstavě v roce 1891. V této knize je napsán základ této práce. Názor Zdeňka Lukeše o symetrii a stejnosti obou křídel může být správný. Je tu ale ještě jeden problém a tím je situace celého stávajícího areálu Výstaviště. Je to především špatná prostupnost území. Příčinou celého problému jsou právě přilehlá křídla k Průmyslovému paláci, které vytvářejí bariéru. Je zajímavé, že v době, kdy se prosazovaly osy a bulváry se navrhl dům, který v podstatě překáží. V knize „Sto let práce“ v kapitole, která pojednávala o ocelových konstrukcí na výstavišti je napsána věta, která toto vysvětluje:

„Obě křídla Průmyslového paláce měla býti po výstavě stržena, pročež střední část byla upravena sama o sobě již tak, že po stržení křídel již nebylo by třeba žádných dostavků. Z té příčiny byla obě křídla od paláce oddělena, přičemž ovšem na průčelních stranách byla ulička zazděna a před pozorovatelem zcela ukryta. Spojovací chodba mezi středním palácem a každým křídlem byla překlenuta, aby v případě požáru rozšíření ohně aspoň poněkud bylo znesnadněno. Z téže příčiny nebyla provedena ve výstavách oblíbená podlaha laťová, poněvadž jí několik výstav padlo za oběť.“

Toto potvrzuje obrázek ze stejné knihy, kde můžeme pozorovat rozestavěný Průmyslový palác s přiléhajícím křídlem a to vše pozorujeme skrze zkonstruované boční fasády, které se po zbourání křídel měly objevit jako pohledové. Architekt Münzberger s inženýrem Jaroslavem Grögerem jasně počítali s tím, že jejich stavba bude v budoucnu „překážet“ a palác zkonstruovali tak, aby se po výstavě prostor znovu pročistil a zůstala pouze centrální část paláce jako vzpomínka na Jubilejní výstavu v roce 1891. Předpokládáme, že autorova představa byla velmi nadčasová oproti jiným autorům té doby (na příklad Josef Schulz), kteří jasně hovořili v době, kdy se architekti dohadovali o tom, „v jakém slohu mají stavět“, že historizující sloh je ten jediný správný směr a má zůstat i jakýmsi poselstvím pro další generace architektů.
Návrat vyhořelého křídla na původní místo je dle našeho názoru krok zpět a zdaleka neřeší dnes mnohem závažnější problém místa a tím je prostupnost území. Právě propustnost tohoto územím je zásadní otázkou pro tvorbu městského prostoru v daném místě.  Jde především o návaznost na ulici Dukelských Hrdinů a na Stromovku.

Vytváříme dva nové pavilony po boku Průmyslového paláce, umístěné nikoliv v příčném ale v podélném směru, čímž je řešen problém prostupnosti. Obě haly jsou stejné a ozrdcadlené.

Pavilon na východní straně stojí rovnoběžně s centrální částí Průmyslového paláce. Západní část se otevírá směrem do Stromovky. Nedochází tedy k úplné symetrii. Estetický charakter staveb, které navrhujeme je čistě odrazem konstrukce a účelu své náplně a je dána hlavně materiálem a tím je ocel.

A co se zbylým pravým křídlem? Za Průmyslovým palácem během Jubilejní výstavy stávala Strojovna. Tento objekt byl řešen úplně stejným způsobem  jako přilehlá křídla Průmyslového paláce, byl jen o čtyři moduly delší. V roce 1893 byla Strojovna prodána na  všeobecnou výstavu v Innsbrucku. Vzhledem k tomu, že samotná Strojovna je krásná díky svému měřítku a svou proporcí a navíc nabízí kvalitní výstavní prostor navrhujeme z materiálu  použitý z křídla paláce postavit  Strojovnu na původním místě znovu. Z výkresů je patrné nové urbanistické uspořádání, kde hlavní osa areálu navazuje na osu ulice Dukelských hrdinů. Podél této osy v zadní části areálu vznikají menší pavilony s vertikální dominantou - Ruským kolem. Tato ulice má potenciál se spojit s břehem Vltavy a tím by celá osa propojila meandr řeky.
mezera