2014 ARCHPORT
info@archport.cz
kreativní přístav. creative port.




















Lávka pro pěší
inženýrský projekt, urbanismus



Místo: Císařská louka, Praha, ČR
Projekt: 2013
Impulzem této práce byla architektonická soutěž  s názvem  „Bridge - building across Vltava river“ vypsaná organizací Arquitectum v roce 2012 na vyzvání městské rady s cílem nalézt řešení obytného mostu přes Vltavu. Podle organizátorů soutěže má Praha, stejně jako jiná rostoucí města, velký nedostatek místa pro další výstavbu pro bydlení a obytný most přes řeku by měla být jedna z odpovědí na tuto „výzvu“. Umístění takového mostu bylo lokalizováno mezi Podolím a Smíchovem s tím, že by měl most protínat Císařskou louku.

Zadání soutěže jsem v průběhu práce opustil, protože se neslučovalo s reálnými problémy a vztahy daného místa. Samotná lávka s doplňujícími funkcemi by zde byla ale jistě na místě. Mým úkolem bylo kriticky toto zadání zhodnotit.

NÁVRH URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ:

Urbanistický koncept Smíchova:
Dané místo v podobě současného Smíchova je po stránce urbanismu a infrastruktury velmi problematické. Pokud v této lokalitě chceme umístit lávku, která spojuje a přemosťuje určité body, je nutné tento problém řešit. Měla by tak vzniknout jasná odpověď na otázku bydlení (oproti zadání architektonické soutěže týkající se obytného mostu).

Návrh urbanistického řešení jižní části Smíchova by jistě bylo samostatnou úlohou diplomové práce, a proto jsem se rozhodl pracovat s již vytvořenou vizí, která seriozně řeší stávající urbanistické a infrastrukturní problémy. V průběhu hledání takové vize jsem byl upozorněn architektem Václavem Králíčkem na urbanistický koncept zpracovaný ateliérem A69 (Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig) ve spolupráci s Erikem Hockem. Autoři řeší svůj návrh racionální blokovou zástavbou, která zahrnuje i řešení současného stavu Smíchovského nádraží včetně rozsáhlého kolejiště a zároveň efektivně využívá celé území jižní části Smíchova. Výrazným přínosem tohoto návrhu je rozhodnutí přeložit Strakonickou ulici do ulice Nádražní, která je i tak v současné době velmi frekventovaná, a uvolnit tak levý břeh Vltavy, což by dané místo zklidnilo. Vzniká tak nová část pražského nábřeží (a využití potenciálu říčního toku v metropoli) ve spojení Smíchovského přístavu a s výhledem na dominantu Vyšehradu. Základní principy tohoto urbanistického řešení jsem použil jako podklad ke svému návrhu nové lávky.

Poloha mostu:
Hlavní osa navrhované lávky spojuje kompoziční osy důležitých staveb na obou březích Vltavy - Podolskou vodárnu a budovu České správy sociálního zabezpečení. Na Podolském nábřeží lávka dopravně navazuje na stávající cyklostezku. Lávka končí v ulici Křížová, v návaznosti na klidovou rezidentní část města, kudy je možno během několika minut dojít pěšky ke stanici metra Radlická. Lávka postupně přechází přes Veslařský ostrov, Vltavu, Císařskou louku, nově navrhované nábřeží na smíchovské straně, Nádražní ulici a kolejiště ústící od Smíchovského nádraží. Cílem je, aby lávka ve svém průběhu „aktivovala“ místa, která jsou v současné době těžko přístupná a důsledně tak přemostila bariéry, které jsou pro pěší a cyklisty těžko překonatelné (i v případě nového urbanistického konceptu Smíchova).

Prvním „aktivovaným bodem“ ze směru z Podolí je Veslařský ostrov, který je v dnešní době v severní části nepřístupný kvůli záložním zdrojům pitné vody. Bylo by vhodné, aby oplocení kolem dané části bylo posunuté do středu ostrova alespoň o šíři cesty. Tímto by na ostrově vznikl uzavřený okruh, který by umožnil sportovní a rekreační aktivity (jízda na kole nebo kolečkových bruslích). 

Na Císařské louce tj. v „druhém aktivačním bodě“ vzniká podélně s ostrovem, kolmo na lávku, rozsáhlý zastřešený komplex, který funkčně navazuje na stávající využití ostrova. Tento objekt s náplní zázemí pro přístav a kulturního využití vytváří zároveň pohodlný přístup na ostrov z lávky.

U nového smíchovského nábřeží proniká lávka do „třetího aktivačního bodu“ - urbanistické struktury města. Takový jev můžeme ve větším měřítku pozorovat i na příkladech ze světa, například v New Yorku, kde Brooklynský most na svém konci vnikne mezi objekty. V tomto místě vzniká rampový sjezd a pozvolna navazuje na nábřeží.

CHARAKTERISTIKA LÁVKY:

Aby konstrukce svým profilem co nejméně omezovala průhled podél Vltavy, zvolil jsem cestu visuté lávky. Lávka nebude zatěžována dopravní infrastrukturou a to umožňuje použití velmi subtilních ocelových kabelů a na horizontu se tak výrazně projeví pouze tloušťka mostovky a v klíčových bodech vertikální konstrukce. Průběh profilu mostovky společně s vypínací konstrukcí jsou výškově korigovány dle následujících požadavků:

   - nástupy na lávku na obou koncích musí být bezbariérové a pozvolna navazovat na místní komunikaci
   - nad hladinou nejširšího koryta řeky mezi Veslařským ostrovem a Císařskou loukou musí být alespoň 11 metrů, aby pod ním mohly proplouvat plachetnice
   - lávka musí být dostatečně vysoko v místech, kde překračuje komunikace pro osobní a nákladní automobily, tedy alespoň 6,5 metrů.
   - výška konstrukce nad kolejištěm vedoucí ze Smíchovského nádraží musí být minimálně 8 metrů vysoká

Každý konec mostu se nachází v jiné výškové úrovni (rozdíl úrovní je dvacet metrů). Lávka postupně klesá z Křížové ulice směrem na Podolské nábřeží a ve svém průběhu se přirozeně výškově vlní (dle výše uvedených výškových nároků na průjezd nebo podplutí pod konstrukcí). Mostovka se v půdorysu chová jako přímá linie a prochází různými charaktery města. Nejprve nad rušnou komunikací Dobříšské ulice, dále nad vlakovým kolejištěm, mezi bloky nové zástavby, nad řekou a urbanizovanou zelení Císařské louky a Veslařského ostrova. Půdorysná rozmanitost mostu by byla zbytečná a naopak by prostorově omezovala například blokovou zástavbu Smíchova. Jednoznačným cílem je spojit oba břehy nejkratší možnou cestou. U visutého mostu by půdorysné vlnění navíc vyžadovalo mnohem masivnější konstrukci mostovky a celkově komplikovanější tvar lávky.

Podpory mostu jsou navrženy tak, aby byly půdorysně co nejméně náročné na zabranou plochu a minimálně omezovaly své okolí. Ocelové pruty následují formu protáhlého čtyřstěnu blížící se tetrahedronu. Tento geometrický útvar jednak umožňuje bodové uložení na terén a zároveň vynáší vzepětí mostní konstrukce. Tetrahedron je i zároveň kompoziční geometrické znázornění ohně, které zde vyvažuje opačný živel a tím je voda - řeka Vltava.

V nejdůležitějším „aktivačním bodě“ na Císařské louce vzniká kolmo na lávku struktura objektů sloužících jako doplňující zázemí přístavu a provozy volnočasových aktivit podporující charakter Císařské louky. Celá struktura je zastřešena plachtovou střechou vypnutá totožnou konstrukcí jako je samotná lávka a vytváří tak kompozičně ucelenou formu.

Výrazným inspiračním zdrojem je má osobní zkušenost s námořním jachtingem, plachetnicí Maya. Tato loď neobsahuje žádné estetické ani konstrukční prvky navíc, které by nesloužily jejímu účelu a stejně tak se snažím udržet lávku v technicistním minimalismu. Celková struktura včetně plachtové střechy tak přispívá k atmosféře místních jachetních klubů a marin.