2014 ARCHPORT
info@archport.cz
kreativní přístav. creative port.




















Expopavilon 2
studie



Místo: Milán, Itálie
Projekt: 2011
„Feeding the planet, energy for life“ - téma, které naplní expo v Miláně v roce 2015 týkající se ekologie, šetřením materiálu, efektivního využívání energie a podobně. Pavilón, který by měl být toho součástí by tato témata měl následovat dříve, než se začne řešit jakákoliv expozice.
Problém předchozích Expo areálů je ten, že po skončení expa zůstávají areály zavřené a nepřístupné (na příklad Hannover). To znamená, že se zaujme velká plocha zelené louky pro pár týdnů slávy, ale to je vlastně vše, protože se území dále nerozvíjí. Je zajímavé, s jakou slávou vznikají pavilóny, kde všichni závodí o co nejimpozantnější dílo, ze kterého se pak stává nevyužitelné torzo. Toto je právě počátek konceptu mého pavilónu, jehož cílem je ho dopravit na své místo po částech a po skončení expa ho zase rozložit a odvézt pryč, aby po něm zůstane pouze zmuchlaná tráva.

Jak už jsem výše uvedl, tento projekt rozhodně neřeší expozici pavilónu. Nabízím pouze kompletní systém, ze kterého je pavilon možné sestavit v tisících možných variantách jak plošných, tak i výškových, kde základním rozměrovým rastrem je 1800 mm.  Nosným prvkem celé sestavy, je kontejner o rozměrech 5,4 x 2,4 x 2,4 metrů, což je rozměr, který bez problému převeze nákladní automobil, aniž by musel převážet nadrozměrný náklad s doprovodem. Tento kontejner jeřáb osadí na výšku na základovou patku nebo na zpevněnou plochu a celý proces začíná. Pomocí hydrauliky nebo zavitové tyče se vyklopí stěny kontejneru směrem nahoru, jakožto primární stropní konstrukce, rohy kontejneru tvořící diagonály čtvercové desky se vyklopí taktéž na jeden mechanický zátah s hlavními křídly. Z diagonálního trámu se vysune sekundární konstrukce, která dotvoří čtvercový půdorys desky a doplní se stropními panely, které už se vysunuly na hlavních křídlech.  Středový sloup je zkonstruován tak, že je sám o sobě tuhý a nepotřebuje žádné další zavětrování. Rázem máme nejmenší pavilón - samostatná střecha o rozpětí 12 metrů na jednom sloupu uprostřed.  Tento systém byl odzkoušen na funkčním pohyblivém modelu 1:10. Konstrukce rozkládacího modulu je ocelová. Výklopné stropní panely jsou z „honeycombu“ s hliníkovým opláštěním. Střed sloupu kromě nosného ocelového jádra obsahuje také prostor pro odvodnění střechy, vedení slaboproudu, silnoproudu, vody a kanalizace. V jádru je integrován mechanismus pro výklop konstrukce. Vše je schováno pod hliníkovým opláštěním.

Dalším prvkem systému je kontejner používaný jako podlahový prvek na úrovni přízemí, krom toho je v něm převáženo vše potřebné pro pavilon jako na příklad složené schodiště, výtah, zábradlí, fasádní prvky, počítače, vzduchotechnika a podobně. Fasáda  a střecha je navržena z hliníkových rámů držící ETFE folie, které tvoří vzduchové polštáře.

Jedná se o racionální systém založeným na čtvercovém pantrastru, který ale svým konstrukčním charakterem vytváří přirozenou strukturu neboli les konstrukcí. Díry, které mezi  moduly vznikají jsou jednak určené pro schodiště, výtahy a zavěšené exponáty, ale také podporují variabilitu prostoru a přirozeně jej člení. Snahou bylo docílit zajímavých průhledů, přehlednosti a vzdušnosti.

Nemyslím si, že pavilón, který má odpovídat na otázku šetření životního prostředí  a udržitelnosti má být primárně zateplený dvaceticentimetrovým polystyrenem a obalený solárními panely. Jde především o to, že má být demontovatelný a znovu využitelný (recyklovatelný) na dalších místech při dalších různých příležitostech, jako jsou nejen koncerty, veletrhy a výstavy, ale také pro různé humanitární potřeby, jako dočasné obydlí po přírodních katastrofách, ubytovna pro bezdomovce při extrémních mrazech a podobně. Od tohoto systému tedy očekávám stejnou variabilitu a využitelnost jako od klasických Haki lešení, která se běžně používají a pronajímají v různém množství dle potřeb.